Nadstandardní životní úroveň (s ohledem na Asii) přináší do Bruneje ruku v ruce i vyšší ceny, než na které si při cestování napříč Asií rádi zvyknete. Pokud byste se v Bruneji při vašich cestách rádi zastavili, může se vám hodit následující seznam cen vybraných potravin a služeb.
Ceny uvádím v místní měně – brunejském dolaru, který se dá přepočíst na 13Kč. Ceny samozřejmě odpovídají prosinci 2009. »» Pokračování článku…
Každý má rád lokální kulinářské zajímavosti a každý o nich s oblibou vypráví. Filipínská kuchyně není jen rýže, nudle a vepřové nebo kuřecí maso. Občas na ulici narazíte na jídlo, které se nedá zařadit mezi obvyklé. Nejinak tomu bylo včera když vedle mnoha jiných pofidérností připíchnutých na špejli, a připravených na gril, ležela na jedné hromadě malá kuřata. Stará jen několik dnů a velká tak akorát, aby se vešla dvě na jednu špejli. Celá, s vnitřnosti i hlavičkou. Dvě kuřátka za šest korun. Dobrou chuť.
Upřímně, kdy jindy budete mít možnost něco podobného ochutnat? Neodolal jsem a jak je vidět na fotce, kde prvnímu kuřeti ukusuju hlavu, moc se mi do toho nechtělo. Ale nakonec to přeci jen bylo prostě jen kuřecí maso v malém provedení. Kosti tak malé, že je necítíte a ugrilované do křupava. Příště zkusím další ňamku. Nechte se překvapit.
Filip se tu ptal v komentářích co si zabalit sebou do batohu pro cestu do Malajsie, popřípadě okolních asijských zemí. Nezdá se to, ale ve většině případů si sebou každý veze spíše víc, než míň a zbytečná kila na zádech jsou pak po několik týdnů přítěží.
Pro ty z vás kdo hledáte inspiraci při balení zavazadla zkusím sepsat vše, co mám sebou právě teď a navíc přidám i pár komentářů proč tak a ne jinak. »» Pokračování článku…
Nikdy bych nečekal, že mě mé kroky dovedou až do sultanátu Brunej. Nenápadného sultánství na severu ostrova Borneo ze všech stran obklopeném hranicemi s Malajsií.
Nenápadná, malá země, která se ale trochu liší do zemí ve svém okolí. A za vším stojí ropa. Není divu, že Sultán Hassanal Bolkiah byl ještě před lety nejbohatším mužem světa. A toto bohatství se promítá i do života obyčejných lidí. V Bruneji obyvatelé neplatí zdravotní péči ani školství, platy jsou s ohledem na region nadprůměrné, životní úroveň se blíží západnímu stylu života. A cena benzínu? Litr za 6Kč a nafty za 4,50Kč. Na druhou stranu staleté tradice života na vodě ve fascinujících asijských Benátkách…. (Pokračování článku…)
Je něco po osmé večer, štědrý večer a zase mám tak trochu jiné vánoce. Loni touto dobou jsem byl v Pákistánu, letos na severovýchodě ostrova Borneo – v Malajsii. Je to zvláštní pocit. Zatímco doma se všichni pomalu probouzeli a chystali bramborové saláty, vyráželi ještě na poslední nákupy dárků a zabíjeli kapra, já ležel na pláži a nebo se potápěl mezi stovkami barevných rybek v korálových útesech ostrova Sapi.
Když jsem před rokem seděl sám v křesťanském kostele v Pákistánu a sledoval rozzářený betlém, bylo to zvláštní. Do chvíle, než jsem opět vykročil do rozpálených ulic Karáčí. Letos je to vánoční Malajsie. Země v mnohém západní a přeci jiná. Umělé vánoční stromky v obchodech, vánoční výzdoba i kýčovité postavičky Santa Clause vytváří absurdní vánoční scenérii. (Pokračování článku…)
Vánoční den na ostrově Sapi, severovýchod ostrova Borneo, Malajsie
Zážitky na cestách dokáží překvapit každý den. Je neděle 20.12. a zmínka o Pulau Tiga National Park v knižním průvodci zněla prostě neodolatelně. Dva malé ostrovy s kýčovitými bílými plážemi, azurové moře plné korálů. Nepřekvapí, že zrovna toto místo se stalo dějištěm natáčení prvního dílu americké reality show Survivor (Trosečník). Neodolatelné? No samozřejmě!
Cesta k ostrovům vede lodí z ospalé vesnice Kuala Penyu odkud je to lodí jen co by kamenem dohodil. Tedy lodí 40 minut dojel. A tady se celý příběh začíná poněkud zadrhávat. »» Pokračování článku…
Jsou věci, které si při cestách prostě nemůžete naplánovat. A možnost zastavit se na místní svatbě patří určitě mezi ně. Bylo to včera kdy jsem se vylodil z trajektu ve vesničce Menumbok. Horko na padnutí (jak obvykle) a mé nohy se vydaly hledat nějaký minibus, který by mě hodil do cílové destinace. Po autobuse ani stopy, ale zpěv a hudba mě svedly z cesty a předemnou se objevila svatební veselice na malajský způsob.
Ženich a nevěsta sedící na vyzdobeném minipódiu ovíváni dvěma “čeledíny” a kolem rodinní příslušníci a známí. Ti na mě hned s úsměvem mávali ať si jdu “jejich” ženicha s nevěstou vyfotit jako by tušili, že foťák mám schovaný v batohu. Úsměvy všude kolem mě střídalo pozvání na jídlo ze švédského stolu a výslužka se sladkostmi na památku. Vše se seběhlo tak rychle a já už se opět loučil a tisíckrát děkoval. Nefalšovaná pohostinnost, dobrosrdečnost a upřimnost místních lidí mi zase jednou zvedla náladu. Prostě jen další den v Malajsii…
Že bych se toulal celých čtrnáct dnů po stezkách Cameron Highlands? Ale kdeže. Jen následující události ubíhaly v rychlém tempu a stávaly se z nich střípky zážitků, které dohromady ne a ne dát ucelený příběh. Dlouhé přesuny, městečka podobná si jako vejce vejci, a zase přesuny. Přesto tohle puzzle zážitků zkusím poskládat dohromady, uvidíme, co z něj vzejde.
Tak tedy pojďme navštívit ostrov Penang, odpočinkové město Melaka a nezapomeňme na Johor Bahru ležící těsně na hranicích se Singapurem. »» Pokračování článku…
