Slunce prostupuje větvemi pokroucených borovic, kouř z vonných tyčinek rozráží dlaně poutníků ovívající dýmem svá těla ve snaze zbavit se nemocí a upevnit si zdraví. Jejich proud prochází pod mohutnou bránou a zastavuje se v úklonu před buddhistickým chrámem Zenkō-ji. Horizont rámují zasněžené vrcholky přilehlých hor, a přestože je teplý jarní den, mrazivý horský vzduch ještě občas nutí dopnout si bundu pevně ke krku.

Ospalé sobotní dopoledne dává jen těžko uvěřit, že v tomto poklidném maloměstě se před pár lety konaly zimní olympijské hry. Vítejte v Naganu. (Pokračování článku.)

Nagano© Robert Štípek, Nagano, Zenkō-ji, Japonsko.

»» Pokračování článku…


Japonsko nepatří mezi turisticky nejlevnější země. Nostalgicky zamačkávam slzu při vzpomínkách na 250Kč denních výdajů při putování Indií. Ještě týden před odletem to vypadalo, že zůstaneme doma. Upomínání mých neplatících klientů nepomáhalo a Aničky studentský účet byl jen nesmělou kapkou v moři. Odletěli jsme. Výše rozpočtu však znamenala výrazné omezení možností pohybu po japonských ostrovech. Rozhodli jsme se soustředit “jen” na okolí Tokia. Od prvních dnů jsme trochu improvizovali a rozhodovali o dalších krocích ze dne na den.

Pro zajímavost, celkové výdaje na 14 dnů v Japonsku pro dvě osoby vyšly na 40 000 Kč. Nepočítám náklady na dopravu do Japonska a zpět. O tom, že nám náklady vzrostly poslední den o dalších 36 500 Kč raději nebudu mluvit. Rada pro příště: “Nenechte si uletět letadlo!” (Pokračování článku.)

Kyoto© Robert Štípek, Kyoto, Fushimi Inari, Japonsko.

»» Pokračování článku…


Náklady na cestování v Japonsku dokáží až nepříjemně naskakovat. Je třeba si uvědomit, že ceny jsou zde většinou o 100% vyšší, než za stejné produkty (služby) v Česku. Citelné je to především u nákladů na dopravu, ale i běžného nákupu potravin.

V následujícím přehledu se pokusím úvést ukázkové ceny platné v březnu 2012 s doplňujícím komentářem. (Pokračování článku.)

Čerstvé mořské plody v samoobsluze.© Robert Štípek, Čerstvé mořské plody v samoobsluze. Tokio, Japonsko. 3/2012.

»» Pokračování článku…


Umřít hlady v Japonsku nelze. Bistra a restaurace najdete na každém rohu. Malé, špinavé, ale zato plné chutí a vůní s cenami kolem 100Kč za jídlo. Stejně tak zavedené, populární, výběrové, s cenami začínající na 500Kč.

Nejčastější položkou na jídelníčku jsou nudlové “polévky” Ramen kdy si jen vyberete zda chcete typ nudlí Udon (tenčí z pšeničné mouky) nebo Soba (tlusté z pohankové mouky). Na výběr jsou samozřejmě také jídla jejichž základní složkou je rýže. Oblíbené jsou především Curry bistra, kde se podává rýže s tmavou omáčkou na indický způsob. V neposlední řadě narazíte na široký výběr suši restauraci. Ostatně, co by to bylo za Japonsko bez suši? (Pokračování článku.)

Nudle v japonském bistru.© Robert Štípek, Nudle v japonském bistru.

»» Pokračování článku…


Je 17.3.2012. Jaro pomalu klepe na opršelé okno kavárny. Venku se míhají postavy skryté pod deštníky a kličkují mezi kalužemi. Scéna, která by se mohla odehrávat kdekoli na světě…

Trochu mi to připomíná pocity, které mě ovládly nedávno v ulicích Moskvy. Tentokrát se s Aničkou “ztrácíme v překladu” japonských ulic a uliček, do nocí blikajících tokijských neonů i zasněžených kopců kdesi v Nikko. Válčíme s neznalostí japonského obrázkového písma a absencí informací v angličtině…

Cestování mě vždy naplňovalo, ale čím dál častěji si uvědomuju jak dokáže vysilovat. Není to poprvé, kdy Anička při našich společných cestách povzdechne se slovy: “Pojedeme na dovolenou až se vrátíme domů?”.

Měl bych být nadšený ze všech téch chutí a vůní. Pobíhat od chrámu ke svatyni a zase zpět. Od jednoho bistra s nudlemi k druhému. Misto toho přemýšlím co mě na cestováni vlastné baví? Jsme zaseklí kdesi v Yokohamě. Po dvou hodinách hledáni správné autobusové zastávky a místa, kde se dají koupit jízdenky. Promočení. V situaci kdy vám nikdo nerozumí a neumí poradit. Kdy vítězoslavně dorazíte včas k autobusu abyste zjistili, že je plný, protože je třeba si přeci objednávat jízdenku telefonicky…

Je sobotní odpoledne, za okny kavárny se začíná stmívat. Z oblohy se stále snáší ta nekonečná průtrž. Už jen čtyři hodiny do odjezdu dalšího autobusu. Večer najít své místo k přenocování a zítra znovu vyrazit na cestu snášet nepohodlí noční autobusové linky do Kyoto.

Stárnu? Začínám být přesycený zážitky? Kdo ví? Vím jen, že potřebuju dovolenou…


Kdyby se mě nedávno někdo zeptal co budu dělat příští rok v březnu, netušil bych co odpovědět. Teď už odpověď znám: “Budu v Japonsku!”.

Jsou věci, které prostě nenaplánujete. Přichází nečekaně. Stejně jako aktuální nabídka letenek Aeroflotu na trase Řím – Tokio a zpět za 6983Kč. (při rezervaci zadejte slevový kód “Akcniletenky.com2011”). Z Prahy do Říma létá pravidelně například Wizzair za nějakých 1500Kč. Pro mě to znamená letenky do Japonska komplet za cca 8500Kč.

Vybral jsem si 14 dnů na konci března, kdy se během prvních jarních dnů budu toulat v místech neznámých. Opět sbalím svůj batoh, přidám průvodce Lonely Planet a nechám se unášet co nejdál od běžných starostí…

Japonsko© Bogdan Lazar, Chrám Senso-ji, Asakusa, Tokio, Japansko.