Japonsko nepatří mezi turisticky nejlevnější země. Nostalgicky zamačkávam slzu při vzpomínkách na 250Kč denních výdajů při putování Indií. Ještě týden před odletem to vypadalo, že zůstaneme doma. Upomínání mých neplatících klientů nepomáhalo a Aničky studentský účet byl jen nesmělou kapkou v moři. Odletěli jsme. Výše rozpočtu však znamenala výrazné omezení možností pohybu po japonských ostrovech. Rozhodli jsme se soustředit “jen” na okolí Tokia. Od prvních dnů jsme trochu improvizovali a rozhodovali o dalších krocích ze dne na den.

Pro zajímavost, celkové výdaje na 14 dnů v Japonsku pro dvě osoby vyšly na 40 000 Kč. Nepočítám náklady na dopravu do Japonska a zpět. O tom, že nám náklady vzrostly poslední den o dalších 36 500 Kč raději nebudu mluvit. Rada pro příště: “Nenechte si uletět letadlo!” (Pokračování článku.)

Kyoto© Robert Štípek, Kyoto, Fushimi Inari, Japonsko.

Postupně jsme zavítali vedle Tokia k zasněženým chrámům v Nikko, poklonili se druhé největší japonské bronzové soše Buddhy ve městě Kamakura, promoklí čekali celý den na autobus v Yokohamě, snažili se zahlédnout horu Mt. Fuji mezi mraky v Kawaguchiko a procházeli bambusovými háji v Kyoto.

Japonsko samo o sobě v nás zanechalo celou řadu pocitů. Ne jedné straně vzpomínky na neskutečnou dobrosrdečnost a úslužnost Japonců, která nám připomněla scény jak vystřižené z našich prvorepublikových filmů. Úcta, úklony a obecný přístup, tak často v západním světě karikovaný, měl své kouzlo. Pohled na kyselou tvář prodavačky v Albertu nás po návratu do Česka ihned vrátil do reality všedních dní. Na druhé straně bylo jistým zklamáním zjištění, že život v Japonsku probíhá vlastně stejně “neexoticky” jako v Německu, nebo u nás. Při procházce ulicemi nezažívate pocit radosti a vzrušení, jako na pákistánském tržišti nebo kráčejíc na mostech plovoucího města v Bruneji. Projdete kolem mrakodrapu, koupíte si kafe ve Starbucks, jedete přes půl města abyste navštívili historické chrámy, které byly stejně znovu postaveny někdy v padesátých letech (většina historických budov prostě opakovaně do základů vyhořela).. Vše je tak podobné životu doma, že nemáte pocit odtržení od reality. Pocit, který tak rád vyhledávám.

Cesty do Japonska nelituji. Přinesla zážitky, ale i pomohla utřídit si v hlavě to, co od cestování očekávám. A na hořkou tečku v podobě propásnutého letadla na cestě domů raději nevzpomínám. Raději si budu připomínat to, co alespoň z části zaznamenaly následující fotografie.

FOTOGALERIE:



Související články:


RSS

10 Komentářů

  1. Pěkný fotky, taky plánuji víc cestovat a fotit na cestách. (pro začátek Evropa)
    A když to jde i s prázdnou kapsou, proč ne :-)

    #1 Olda (28.03.2012)
  2. Dekuju!

    No a pak pozor na Evropu. V kontextu vseho muze byt nakonec stejne draha jako exoticka Asie, ne li i drazsi. :)

    Samozrejme vetsina lidi bojuje s delkou dovolene, kterou jim da zamestnavatel, nebo na jak dlouho muzou “utect” pred svymi klienty. Osobne si rikam, ze Asie a podobne konciny se stale meni, jsou narocnejsi na cesty ale i bohatsi na zazitky. Mam ted moznost ty zeme poznat driv, nez budou mit zivotni standardy stejne jako v Evrope a v dobe, kdy mi nejake nepohodli ve vlaku ci skakajicim autobuse nebude vadit. Jakmile prijdou vlastni deti, budu to muset trochu omezit a nikdy uz to nebude jako ted. A Evropa? Tu si muzu nechat na stara kolena. Pariz nebo Barcelona budou porad stejne i za 20 let a muzu je projet klidne na koleckovem kresle. To Indii asi jen tezko… :)

    #2 admin (29.03.2012)
  3. Hezká názor (Evropa se nemění, Japonsko, Indie ano). Ale jde o to, že ne každého láká Indie. Já nevím co bych tam dělal (krom focení).
    Mně víc lákají moderní města (která si ty necháš na stará kolena).

    Ad délka dovolené.. Máš pravdu, většina lidí se musí přizpůsobit práci / rodině.
    Zatím to mám OK a jsem za to rád, že mi někdo nediktuje časové plány. Kdybych byl v zaměstnání, bylo by to horší :-)

    #3 Olda (29.03.2012)
  4. Japonsko mě hodně láká skrz články Františka Fuky. Tento blogpost je nicméně asi realističtější. Každopádně by výlet stál za to už jen kvůli poznání úplně odlišné mentality, než je ta naše česká.

    #4 Lumík (04.01.2013)
  5. Docela by mě zajímalo, proč vám uletělo letadlo. Nakousl jste, ale nedopověděl, nebo jsem nenašla. V Tokiu jsou dvě letiště – tak proto?

    #5 mila (29.10.2013)
  6. Mila: Jen jsme si zapamatovali spatny cas odletu a nasledne se seslo nekolik okolnosti ktere nam zabranily overit si presny cas odletu (letenky zamcene v uschovne s batohem, zadna wifi s internetem zdarma, anulování kalendáře v telefonu atd atd…) Na letiste jsme dorazili hodinu po odletu…

    #6 Robert (29.10.2013)
  7. ja jsem to nepochopil…proc se to jmenuje putovani s prazdnou kapsou ?

    #7 Pepa (17.04.2014)
  8. Protoze jsme nemeli dostatek penez na puvodni plan cestování po Japonsku a museli jsme setrit kazdou korunu ;)

    #8 Robert (17.04.2014)
  9. aha, ja myslel, ze nam napisete, jak se da v jap. cestovat velmi lowcost :(

    mam jeste dotaz: da se v japonsku sehnat bomba pod varic ? takova ta mala pod maly varic na esus, dnes bezny pro vsechny outdooraky…dekuji.

    #9 Pepa (17.04.2014)
  10. Páni, fotky jsou opravdu krásné, hned bych se tam jela podívat, ale ty výdaje mě trochu vyděsily :/

    #10 Ber (28.07.2014)

Přidejte svůj komentář: