Zážitky na cestách dokáží překvapit každý den. Je neděle 20.12. a zmínka o Pulau Tiga National Park v knižním průvodci zněla prostě neodolatelně. Dva malé ostrovy s kýčovitými bílými plážemi, azurové moře plné korálů. Nepřekvapí, že zrovna toto místo se stalo dějištěm natáčení prvního dílu americké reality show Survivor (Trosečník). Neodolatelné? No samozřejmě!

Cesta k ostrovům vede lodí z ospalé vesnice Kuala Penyu odkud je to lodí jen co by kamenem dohodil. Tedy lodí 40 minut dojel. A tady se celý příběh začíná poněkud zadrhávat.

Průvodce s aktualizovaným vydáním z listopadu letošního roku radí vzít si trajekt za 120RM (1RM = 5,50Kč) nebo v lepším případě využít organizované skupiny turistů a zaplatit majiteli loďky maximálně 50RM za možnost svézt se. Jenže jednak tu žádný trajekt nejezdí a jednak můj příjezd v poledne už byl dávno po odjezdu těch pár loděk s 28 turisty, kteří dnes na ostrov vyrazili.

Na ostrově Tiga jsou celkem tři možnosti ubytování. Hostel spadající pod správu parku (30RM za postel), Borneo Survivor Resort se stejnou cenou za noc se rekonstruuje a pak Pulau Tiga Resort jen s chatkami a luxusním ubytováním od 195RM/os (dva dny, jedna noc, včetně dopravy na ostrov a jídla). Jenže tato cena je za jednu osobu v třílůžkovém pokoji.

Abych mohl využít cenu 30RM za lůžko v parkovém hostelu, musel bych se tam sám dopravit a nejlevnější nabídky od pár místních zněly 300RM (a to jen cesta na ostrov, a co nazpátek?). Borneo Survivor Resort z důvodu rekonstrukce padá, takže jen nejdražší možnost?

Věci se znovu komplikují, protože cestuju sám a chatka je pro tři osoby. Muž z kanceláře v Kuala Penyu telefonuje na ostrov a zjišťuje kolik vlastně bude moje cena. Když zavěsí, stále nemá vyjasněno a tak mi radí ať hodinku počkám, že přijede loď z ostrova s manažerem a zjistí přesnou informaci. A tak čas pomalu plyne, sedím na zápraží ve stínu, sleduju vlnky na moři a stovky malých rybek pod molem vyhřívající se na slunci. Když po dvou hodinách přijedou loďky s turisty vracejícími se z ostrova (pouze Malajci) čekám rozuzlení celé situace. Jenže nic se neděje, zdá se, že správná osoba ještě nepřijela. A tak čekám a čekám. Muž z kanceláře zamyká dveře a pomáhá s něčím na lodi, která přijela. Když mizí s několika turisty na padesát metrů vzdáleném ostrově, kam vede trajekt pro cestu dál na pevninu, počítám, že se stále vrátí a celou mou situaci vyřešíme. Jenže ono nic, uplynula další hodina a dostávám informaci, že kancelář má zavřeno a už dnes nikdo nebude.

Konec možností. „Zkuste se ubytovat v resthousu tady ve městě“ zní ještě rada na cestu. „Vy tu máte resthouse?“ nevěřícně odpovídám a s informací o možnosti přespat za 20RM odcházím hledat modrou budovu deset minut cesty. Brzy vidím modrou budovu, vypadá jako ubytovací zařízení. Přízemní stavba s několika oddělenými pokoji s dveřmi vedle sebe. Hezké prostory. Jen malá chybka se vloudila. Opět… Nikde ani noha, pokoje bez nábytku a divoká zelená příroda se začala neomylně plížit na zápraží pokojů.

SOUVISEJÍCÍ FOTOGRAFIE:
Squatt :) Squatt :) Squatt :) Squatt :)

Všechny pokoje jsou zamčené, až na jeden, kde jsou futra rozežraná od termitů a zámek tak zcela ztratil svou původní funkci. Vstupuji dovnitř a překvapují mě čisté, nové prostory. Velká předsíň, pokoj tak 35 metrů čtverečních, vlastní koupelna s vanou (!!!) a záchod. Prostorem se line vůně nového nátěru na stěnách. Jen koupelna bez vody by potřebovala trochu oprášit, ale v podstatě nic nebrání navézt nábytek a otevřít pro veřejnost. Jak dlouho tu můžou tyhle prostory ležet ladem? Určitě na ně nikdo nesáhl už několik měsíců. Zkouším elektřinu… funguje! Ventilátor u stropu? Funguje! O dnešní noci je rozhodnuto. Oficiálně se stávám squatterem v Malajsii. Alespoň dnes. Zítra ráno si dojdu znovu promluvit s oním mužem z kanceláří Pulau Tiga Resort, ale mam pocit, že mu jen důrazně řeknu co mám na srdci a relaxaci na poklidných plážích zkusím najít za týden na Filipínách.

Tak tedy i takové zážitky můžou přijít. Nevyhledáváte je, ale ony si Vás najdou samy…



Související články:


RSS

3 komentáře

  1. dobry stesti :)

    jak tak vidim na fotkach polozenej batoh – nemohl bys nekdy priste zhruba popsat, co s sebou vsechno tahas? chystam se na podobnej vylet (Indonesie + Malajsie) a docela by se mi to hodilo…

    #1 FilipK (22.12.2009)
  2. Ahoj Filipe, moc toho neni ale sepisu to do clanecku, ono se to v podstate muze hodit vice lidem. Uz jen v tom, ze pak s klidnym svedomim vyhazi řadu zbytečností, ktere by jinak tahali sebou :) Dej mi par dnu a hodim to online. Ted jsou na rade clanky o Bruneji. Do konce tydne to sem ale hodim. :) A diky za koment.

    #2 admin (22.12.2009)
  3. super, diky ;) nejsem zrovna z tech lidi, co si neumi zabalit, ale v podobne teplym klimatu jsem se jeste delsi dobu nepohyboval, tak se mi urcite par tvych postrehu bude hodit..

    #3 FilipK (22.12.2009)

Přidejte svůj komentář: