Věštící rosničky avizovaly prosluněnou oblohu a 22 stupňů ve stínu. Ideální počasí pro první dny v Delhi. Kdeže! Ty mrchy si s námi jen hrály. Den před naším příletem letiště rušilo několik letů a o den později křídla našeho letadla krájela mlhu, kterou by nám záviděl i Rákosníček.

Co naplat. Tohle prostě nevyšlo. Chladno, vlezlá mlha a do toho i první kapky deště. Měníme pohotově plány a místo aklimatizačních dvou dnů rezervujeme hned první den místenku na noční spoj do Amritsaru. Utéct je snad to jediné, co v tuhle chvíli dává smysl.

Noční lůžkové spoje mám rád. Cesta, která obvykle trvá přes deset hodin, se tak smrskne na prospané nic. K výrazné časové úspoře připočtěme i mrzký peníz, který by jinak bylo nutné vydat za ubytování a je jasné, že noční přesuny jsou tou nejlepší možností, jak přejíždět napříč Indií.

Večerní příjezd na nádraží s jízdenkou v ruce a ospalými těly toužícími po posteli přerušuje informační tabule s nápisem – Vlak 12903 Golden Temple Mail, plánovaný odjezd 19:00. Změna času odjezdu. Předpokládaný odjezd 05:00.

Indická vlaková síť je jediný záchytný bod, který v Indii více, či méně funguje. Alespoň dosud. 10 hodin zpoždění je nečekaná, nemilá, nehezká věc. Místo spánku na vlastní posteli ve vlaku, který svým pravidelným drncáním uspí i zaryté nespavce, se mění na noc strávenou na chladné zemi čekárny zalezlí ve spacáku za zvuků nádražního rozhlasu.

Hodina za hodinou se tak pomalou vlečou až to pěkné není. A když už má pohled na hodinky tu moc potěšit blížící se hodinou odjezdu, dostáváme facku v podobě nového času odjezdu. Pátá hodina ranní zněla přes to všechno tak sladce. Zpoždění vlaku neustále mění číslovku na informační tabuli a tak jen sledujeme jak se mění na 7:00, 9:30, 11:30…

Když po více než patnácti hodinách vlak skutečně přijíždí, nechce se nám ani věřit. A tak tedy hurá dovnitř a užít si dalších deset hodin na cestě.

Stávkující železničáři kdesi uprostřed Indie a mlhy na severu dokonale rozložily indické dráhy. Řada vlaků byla zrušena, řada je vedena oklikou přes půl země. A my jen mlčky sledujeme a podřizujeme své plány podmínkám, které nám Indie na uvítanou přinesla. C’est la vie…

Spanek na nadrazi v Delhi, 3:00 rano.



Související články:


RSS

Žádné komentáře

Přidejte svůj komentář: