Filipíny a Malajsie 2009/2010


Místo mé letošní zimní cesty už je rozhodnuto. Nebude to ani Severní Korea (kde stále není možná individuální turistika), ani cesta kolem světa (která je cenově dostupnější víc než by si kdokoli myslel a vrátím se k ní v jednom z příštích článků – ostatně, tato cesta bude možná příští rok). Letos se vracím k destinaci, do které jsem se chystal už loni. Filipíny.

Země rozprostírající se na více než sedmi tisících ostrovech plných kopců, údolí a smaragdových lagun. Další země, kterou nelze prozkoumat, a především poznat, během jediné cesty. Odlétám začátkem prosince a vracím se v druhé polovině ledna. Celkem dva týdny putování v Malajsii a následně měsíc na Filipínách. Ono, mezi námi, kdo by odolal, když zpáteční letenka z Londýna do Kuala Lumpur byla v akci za 5800Kč (se všemi poplatky u AirAsia). Náklady na dopravu na trase Praha > Londýn > Kuala Lumpur > Filipíny > Kuala Lumpur > Londýn > Praha tak vyjdou na nějakých 9000Kč včetně všech poplatků.

Stejně jako ze všech přechozích cest po Asii budu i letos psát pravidelné postřehy a glosy, samozřejmostí budou fotogalerie i videa, která se při letošní cestě po Pákistánu, Indii a Srí Lance osvědčila. To vše je ale ještě daleko… za pět měsíců teprve vše začne!

Filipíny - The Chocolate Hills© Mark (Flickr.com), The Chocolate Hills, ostrov Bohol – Filipíny

Himaláje, Myanmar, cesta kolem světa?


Poslední dobou se mě zmocňují čím dál častěji melancholické nálady, během kterých pravidelně utíkám do světa vzpomínek na cestování. Ano, jsou to teprve tři měsíce, co jsem se vrátil z mého toulání se Pákistánem, Indií a Srí Lankou, ale touha vydat se znovu na cesty mě nedá spát. Výlety tu do Londýna, tu do Amsterdamu či do Dublinu (kam se chystám opět po roce někdy za tři týdny) jsou jen předraženou náhražkou za pořádnou cestu daleko od civilizace, která je všude kolem nás a v Evropě se jí jen těžko uniká.

Je tolik míst kam bych se rád podíval. Neskutečně rád bych se vrátil do nepálských Himalájí a znovu se procházel mezi podmanivými osmitisícovkami za zvuků zvonců řinčících na hrudi jaků provázejících místní šerpy. Stejně tak rád bych projel jihovýchodní Asii přes Laos, Kambodžu, Vietnam, Malajsii do Indonésie. A co třeba cesta kolem světa? Čím dál víc přemýšlím o možnosti odjet do světa na delší dobu než obvyklých 6-7 týdnů. Proč ne? Proč nezmizet třeba na půl roku? Je mi 30, život se mi tak nějak přehupuje do jeho „nejserióznější“ části a já cítím, že ještě můžu blbnout. Ještě se mi pod nohami nepletou malé děti volající „tatííí“, ještě můžu ovlivňovat svůj život jakkoli chci. A tak kdo ví odkud budu psát své další zápisky z cest?

himalaje.jpg
© Robert Štípek, Himaláje – Nepál 2003

Londýn a nekonečné návraty


Londýn je jedno z osudových měst (míst) na světě, kam se budu vždy vracet znovu a znovu se stejnou radostí, jako když jsem poprvé přistával na letišti Luton před pár lety… Zítra se do Londýna vracím zas a v duchu děkuju přírodě, že těsně před mým odletem dokázala přivolat jaro. V pravou chvíli! Vždyť procházet se po South Bank rozzářeném odpoledním sluncem stojí prostě za to. A co teprve natáhnout se na trávu v Hyde Parku v těsné blízkosti vášnivě diskutujících lidí u Speakers Corner?

Londýn mám prostě rád a je mi jasné, že zítra neletím naposledy. Pokud byste se do Londýna také rádi vydali, mohou se vám hodit následující tipy a rady o ubytování v Londýně či samotné dopravě. (Pokračování článku…)

Streetart v Londýně
© Robert Štípek, Londýnský streetart »» Pokračování článku…

Návraty z cest…


Jednou to přijít musí. Je jedno jestli jste na dovolené týden, měsíc nebo půl roku. V jeden okamžik si uvědomíte, že za pár dnů se vracíte domů a z právě prožívaných zážitků se stanou jen vzpomínky. Přepadne vás lehká melancholie, těšíte se domů, ale zároveň se vám z dovolené nechce. A pak je tu den návratu, poslední východ slunce, poslední koupel v ranním moři, poslední snídaně ve vaší oblíbené pouliční restauraci, poslední cesta místní dopravou, poslední rozloučení… dveře letadla se zavřou a vše končí. Stejně tak pro mě před třemi týdny…

Srí Lanka

Šest týdnů strávených v Pákistánu, Indii a Srí Lance uteklo jako voda. Odlétáte z rozpálených končin a vracíte se do promrzlé Evropy. Zpátky za svými blízkými, zpět do práce a k běžným povinnostem. Tyto okamžiky spojené s návraty jsou strašně zvláštní. Mísí se ve vás pocity všech druhů, ale jedna věc je zřejmá – dovolená skončila.

Přemýšlím jestli, a kdy, se do Indie a na Srí Lanku opět vrátím. V Indii jsem byl počtvrté, na Srí Lance s odstupem jednoho roku podruhé. Je na čase vyrazit do jiných končin, ale to jsem si říkal už několikrát. Indie a její okolí se pro mě stalo osudovou destinací. Neskutečně pestrá část světa s minimálními náklady na dopravu a pobyt dělají z Asie těžko překonatelného favorita. Ale už letos jsem zažíval v Indii pocity, které mi jasně dávaly na jevo, že je na čase vyrazit jinam. To co je pro člověka, který do Indie přijede poprvé, exotické, fantaskní, neuvěřitelné, se pro mě stalo samozřejmé, běžné a nepřekvapující. I tak ale nevěřím, že jsem tu byl naposledy…

Stejně jako loni, i letos mě čeká řada velmi krátkých cestování po Evropě. Zaletět si tu do Paříže, tu do Benátek, tamhle do Stockholmu či Istanbulu. Vždyť jen deset dnů po návratu ze Srí Lanky už jsem se procházel ulicemi Amsterdamu, v březnu letím do Švýcarska, Benátek a Milána. V dubnu znovu do Londýna…  Tohle je život, který mi snad nikdo nevezme a vzpomínky, zkušenosti a prožitky zůstanou navěky. A pak příjde zima, čas vánoc, čas na další delší cestu…

Srí Lanka 2009: Válka a bezpečnost


Je Srí Lanka bezpečná? Je možné tam jet na dovolenou aniž by nám hrozilo nebezpečí? Vždyť je tam válka! Logické otázky řady lidí, kteří by tento ostrov rádi navštívili, ale neví jestli je to dobrý nápad. Zkusím na tento dotaz odpovědět následujícím shrnutím.

Válka. Pod tímto pojmem si vždy představím druhou světovou válku následovanou obrázky televizní stanice CNN z konfliktů v Kuvajtu či Afghánistánu. Na Srí Lance je také válka. Ale je to válka trochu jiná. Válka odehrávající se na izolovaných částech ostrova, kam se turisté prakticky nemají šanci dostat, válka o které ani nevíte, i když tu jste. Snad jen propagandistické plakáty s hrdinnými vojáky národní armády a vojenské kontroly a základny dávají napovědět, že něco jako vojenský konflikt tu na Srí Lance existuje. (Pokračování článku…)

Vojak na Sri Lance »» Pokračování článku…

Sochy ukryté v džungli a požehnáni ve svatyni boha Kataragamy


Na plážích nikdy dlouho nevydržím a i když jsem na Srí Lanku letos zaskočil jen proto, abych si užil moře po cestování v Pákistánu a Indii, moje plány se stále mění. Velké památky a turistická místa jako Anuradhapura, Polonnaruwa, Sigyria, Dambulla, Kandy, Adamova hora… to vše letos ignoruji. Ostatně, uvedená místa jsem si užil přesně před rokem. Naopak, zvědavost mě táhne do míst, která jsou trochu z ruky a turisté sem prakticky nezavítají. Takovými místy byly i Maligawila s vysokými sochami ukrytými v džungli a Kataragama, třetí nejuctívanější místo na Srí Lance. (Pokracovani clanku…)

Buddha v Maligawila
»» Pokračování článku…

Srí Lanka: Ceny a náklady


Srí Lanka, pro mnohé jen exotická dovolené o které mohou leda tak snít. Nebo si to alespoň myslí. Málokdo si uvědomuje, že zajet si na tento ostrov na čtrnáct dnů dovolené přijde prakticky stejně draho, jako desetidenní zájezd do některého z letovisek v Egyptě či Itálii.

Obecně platí, že si tu bez větších obtíží vystačíte s cca 300Kč na den včetně ubytování, dopravy a jídla. Posuďte sami z následujícího přehledu. »» Pokračování článku…