Video: Barvy a zvuky Karáčí


Přesun více na sever proběhne přes noc. Je rozhodnuto, jízdenka na vlak je po hodině a půl ve frontě plné předbíhajícících pákistánských floutků vybojována. (Ženy určitě předbíhají taky, ale na to maji svou vlastní frontu.) Za sympatických 510 PKR (120Kč) pojedu ekonomickou třídou, bez lehátka, celou noc do Bahawalpuru, kam dorazím po cca 14 hodinách něco po poledni druhého dne. To bude zase legrace :) Na obrázku je fotografie jízdenky, kde mě prodejce pojmenoval jako Mr. Robert. Ono nás víc stejného jména stejně nepojede. Stále jsem totiž nepotkal jediného cizince. »» Pokračování článku…

Zpátky do školy: Karáčí, Pákistán


Karáčí, město 18 milionů obyvatel. Rušné, špinavé a přesto pestré a barevné. Nenajdete tu žádné památky, které vás oněmí úžasem a přesto se tu spokojeně potloukám už třetí den. Ano, přiznávám, první den se nedá moc počítat. Těch 20 hodin spánku jej poněkud vymazalo, ale druhý den, kdy jsem se v dešti toulal místními uličkami a schovával se před přívaly vody pod kopulí mešity Masjid e-Tooba (největší mešita na světě s jediným dómem), už stály rozhodně za to. »» Pokračování článku…